Přeskočit na hlavní obsah

Fotografování jako terapie pro ženy

Zdeňka po svém fotografování napsala krásné shrnutí toho, jak fotografování prožívala a jaký pozitivní vliv na ni celý proces měl. Děkuji za tento krásný článek a za možnost jeho zveřejnění.

Zdeňka je lektorka sebe-zkušenostních a sebe-rozvojových kurzů a seminářů, terapeutka konzultací
a zakladatelka projektu Snadné učení. Více o jejích službách se můžete dozvědět na stránce www.zdenkasulcova.cz.


FOTKA jako terapie

Znáte to: „Pojď, já tě vyfotím.“ „Ne, mě ne, vyfoť děti. Já jsem teď přibrala, nejsem namalovaná, nejsem moc hezká, mám křivé zuby, nohy…“ Kolik máte na sobě míst, která nemáte rády, která byste změnily, vyměnily. Kolik máte vad na kráse a kolik takových chyb vidíte na svých fotkách. Už jste někdy přemýšlely, zda není možné, že je vidíte jenom vy?

Jak to všechno začalo?
Moje kamarádka dostala jako dárek focení v ateliéru, které absolvovala a byla z něj úplně nadšená. Vyprávěla, jak moc si ho užila. Fotografie, které mi přinesla ukázat, byly jedním slovem úžasné. Se zatajeným dechem jsem si je prohlížela, protože to, co jsem držela v ruce, nebyly jen fotky. Bylo to něco víc ‒ byl to příběh. V duchu jsem si slíbila, že až oslavím kulaté narozeniny, seberu odvahu a nechám se také takto vyfotit.

Zažila jsem úžasné setkání s Gabrielou Homolovou. Gabriela je fotografka a já dostala pozvánku do projektu, který se chystá. Byla to nabídka, o které se říká, že se neodmítá. A co na to JÁ? Mojí první reakcí na tuto nabídku bylo, že ji nemohu přijmout, že do toho nemohu jít, protože já přece vůbec fotogenická nejsem.

Za pár dnů jsem si ale řekla: „ANO, půjdu do toho.“ Slíbila jsem si totiž, že rok 2021 pro mě bude nový, jiný a báječný… Chystám se na změny k lepšímu a tohle bude jeden z prvních kroků, které pro to udělám. Hned na začátek opravdu veliký výstup z mé komfortní zóny.



Co mě čekalo?
Několik hodin focení. Patřím k těm ženám, které se nefotí moc rády, dokonce bych řekla, že focení nemám vůbec ráda. Sama sobě se na fotkách moc nelíbím a návštěvy fotostudií nevyhledávám. Když se mám fotit na svůj web, tak to odkládám, občas dokonce i několik let.

Proč vám tohle všechno píšu?
Protože bych vás, všechny ženy, které o sobě pochybují (a je jedno z jakého důvodu), chtěla podpořit. Focení s profesionální fotografkou je moc krásný zážitek. Gabriela totiž umí vyfotit nejen vás, ale i vaši duši. A na fotkách Vám to bude opravdu moc slušet. I já jsem to zažila a samotnou mě to překvapilo. Nebylo to jen focení, bylo to pohlazení. Mám z focení velmi příjemný pocit, který si v sobě ponesu ještě hodně dlouho.

Všechno bylo už od začátku moc fajn a troufám si tvrdit, že takový příjemný zážitek může zapůsobit i jako forma určité terapie. Přijetí, poznání, uvědomění si…


A jak je to dál?
Jsem spokojená, nadšená. Prohlížím si hotové fotky a hlavou se mi honí: „Ta paní na fotkách je taková něžná, opravdová a krásná… To jsem já? Takhle mě vidí někdo, kdo mě vůbec nezná?“

Gabriela mi díky svojí práci a svým fotkám ukázala něco, co se na sobě učím vidět. A nejen já, učím to také ženy, pro které připravuji kurzy a semináře. Gabriela pohladila moji duši a probudila ženu, tu něžnou, křehkou, kterou v sobě nosím.

Děkuji, s láskou a úctou přijímám, a moc ráda doporučím všem ženám.














Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

PORTRÉTNÍ FOTOGRAFIE - HEREC FILIP ANTONIO

Na internetu byl označen za nejslavnějšího současného českého dětského herce. Také bývá někdy označován jako druhý Tomáš Holý. Nyní již téměř šestnáctiletý herec Filip Antonio začínal ve filmu ve svých čtyřech letech, a to ve snímku Marie Poledňákové Líbáš jako Bůh. Hudební a herecké vlohy Filip Antonio zdědil bezesporu po své mamince - muzikálové a operetní zpěvačce a herečce Ditě Hořínkové. Mezi další známé filmy, ve kterých účinkoval, patří např. Špunti na vodě, Přání k mání, Duch nad zlato, Jak básníci čekají na zázrak nebo Kouzelník žito. Bylo mi ctí tohoto mladého talentovaného herce fotografovat.

PORTRÉTNÍ FOTOGRAFIE - HEREC VIKTOR ANTONIO

Nedávno jsem Vám zde představila fotografie herce Filipa Antonio. A dnes pro změnu přináším fotografie jeho neméně úspěšného mladšího bratra Viktora Antonio. Viktor Antonio jako pětiletý vyhrál konkurz do muzikálu Děti ráje. V současnosti ho můžete vidět například v muzikálech Kocour v botách nebo Čas růží. Z filmů bychom mohli jmenovat Anděl Páně 2, Po strništi bos, Špunti na vodě nebo Pepa. Jsem moc ráda, že jsem Filipa, Viktora i jejich maminku, zpěvačku a herečku Ditu Hořínkovou měla příležitost fotografovat. A nesmím zapomenout samozřejmě ani na jejich pejska Bertíka. Byl to ten fotograficky nejposlušnější pes, kterého jsem kdy fotila. Stačí na něj zavolat jménem a ihned pózuje.

Daniela a její portrétní fotografování

Portrét vzniká postupně. Na začátku jsou představy, plány, přípravy. Ale chybí zatím konkrétní podoba. Ta se postupně vynořuje jakoby z mlhy. Komunikujeme, poznáváme se, odkládáme bariéry a portrét je tím vytesáván podobně jako socha. Čím více se poznáme a vzájemně se na sebe naladíme, tím větší díla můžeme vytvořit.  Daniela měla přání fotit se v červené. Několik dnů jsem přemýšlela, jakou formou do jejího focení červenou barvu zapojit. Přišel nápad, pak přípravy, ale až společně s Danielou mohla vzniknout tato finální podoba.  Pod zmíněnou fotografií naleznete i další ukázky z celého jejího focení. MUAH: Natálie Jáchimová