Portrétní fotografování je umělecká disciplína, která umožňuje lidem vyjádřit svou osobnost a identitu prostřednictvím obrazu. Někteří lidé si přejí, aby jejich portréty byly co nejvěrnější jejich běžnému vzhledu a chování. Chtějí vypadat tak, jak znají sami sebe a jak je zná jejich okolí. Jiní lidé si naopak chtějí zkusit něco nového a neobvyklého. Chtějí se na chvíli stát někým jiným, než kým jsou. Chtějí si naplno užít zážitek, který jim portrétní fotografování může poskytnout.
Mám pocit, že tato druhá možnost bývá někdy opomíjená a nebo dokonce i zavrhovaná, jakoby to nebylo správné nebýt si podobný. Setkávám se občas s názorem, že když se žena nechá nalíčit, není to pak ona a nebo, že když si člověk není na fotkách podobný, tak to fotograf špatně vyfotil. Já si ale myslím, že oba přístupy k zážitku portrétního fotografování jsou naprosto v pořádku a neměli bychom je soudit ani zpochybňovat.
Portrétní fotografování je totiž nejen o zachycení fyzické podoby, ale také o emocích, náladě, sebevědomí... Pro někoho může být terapií, pro někoho zábavou, pro někoho výzvou. Portrétní fotografování je často proces, při kterém ženy mění pohled samy na sebe, a to nejen při samotném focení, ale i poté, natrvalo.
Například, žena s nízkým sebevědomím se může rozhodnout pro výrazný make-up, šaty, které by si normálně neoblékla, a pozice, které by si normálně netroufla zaujmout. Tímto způsobem se může cítit krásnější, atraktivnější a silnější. Její portrét ji může inspirovat k tomu, aby si více věřila a milovala sebe sama. A není to jen make-up a úprava vizáže, která ženu promění. Velkou roli hraje péče a pozornost, kterou během fotografického zážitku dostane. To dělá zázraky a každá žena, pokud má dostatek péče a pozornosti, téměř rozkvete před očima.
Na druhou stranu, žena, která je spokojená se svou sportovní image, se může rozhodnout pro jednoduchý a přirozený portrét, který bude odrážet její životní styl a hodnoty. Její portrét ji může utvrdit v tom, že je sama sebou a že je na to hrdá. Může se ale stát i to, že tato samá žena se rozhodne posílit svoji ženskost. Bude mi potěšením, proměnit tuto ženu během jejího fotografování v Bohyni. Její okolí ji takto sice nezná, ale není potřeba být stále tím, kým jsme. Na fotografování je skvělé právě to, že nám umožňuje vstupovat do různých rolí, a to i do takových, na které bychom si sami netroufli a nebo bychom je ani neuměli nosit. Správně sehraný tým fotografky, vizážistky, případně i stylistky vám s tím při fotografování pomůže. Vyzkoušení role, ve které běžně nejsme, na kterou si běžně netroufneme a nebo to neumíme, je cestou k tomu, abychom se k této podobě přiblížili i v našem běžném životě, pokud si to přejeme.
Portrétní fotografování je tedy o tom, najít svůj styl, svou roli, svou podobu. Není důležité, zda je to podoba, kterou známe, nebo kterou zkoušíme. Důležité je, zda je to podoba, která nás baví, naplňuje a uspokojuje. Ať už je to podoba "Já", nebo podoba "Někdo jiný".
Komentáře
Okomentovat