Přeskočit na hlavní obsah

PROČ RETUŠUJI FOTOGRAFIE

Inspiroval mne článek amerického fotografa Brora Fredrika, který se věnuje retuši. Jelikož mne článek oslovil a s názory v něm jsem se ztotožnila, rozhodla jsem se přinést vám jeho volně přeloženou, trochu zkrácenou verzi.

Velice často totiž slyším své klienty říkat: "Pak mě ve Photoshopu spravíte, že?" nebo "Potom mě vyretušujete, ne? nebo "Musela jste hodně retušovat, abych takhle vypadala." a pod. Přiznám se, často nevím, co na tyto otázky odpovědět. Nejlepší a pravdivá odpověď zní asi takto: "Jste perfektní právě takoví, jací jste. Ale samozřejmě na fotkách pracuji. Mým cílem je, abyste vypadali, jako že jste se probudili ve svůj nejlepší den v životě, odpočatí a svěží.

Tímto tématem se lze zabývat i trochu více .... proč retušuji na fotkách své zákazníky?


Na začátku musím říci, že dělám vše, co umím a kombinuji roky zkušeností, způsob svícení, získané znalosti, fotografické vybavení a styling, abych ve foťáku zachytila ten nejlepší Váš obraz. A abych zvítězila nad Vaším názorem o Vás samotných, že nejste fotogeničtí. Za celou svoji fotografickou praxi jsem v podstatě nenarazila na člověka, který by si před fotoaparátem stoprocentně věřil. Všichni jsou více či méně nejistí. Proč? Možná proto, že často pozorujeme a analyzujeme svoji tvář v zrcadle. Známe každé znaménko, každý pór, vrásku a téměř každý vlas. Jsme také ti, kteří jsou ke svému vzhledu ti nejvíce kritičtí. A to činíme téměř denně. K tomu nám ještě v poslední době přibyl nový faktor zvyšující naši nejistotu a kritičnost, a to - filtry. Aplikujte filtr na fotografii a rázem všechny věci, které bychom při pohledu do zrcadla chtěli odstranit, zmizí.

Bohužel ale všichni víme, že to nejsme my, ale neexistující avatar, jako který nikdy vypadat nebudeme. Filtry jsou samozřejmě zábavné, mohou opravit například špatné osvětlení, ale také mohou poškodit naše sebevědomí a ještě více posílit naše nejistoty. Výborná fotografie nepotřebuje takovéto vylepšující filtry.

A mám pro vás dobrou zprávu ... všechny ty nedokonalosti, které vidíte v zrcadle ... NIKDO jiný je nevidí!!!

Jakto? Protože když komunikujete s jinou osobou, jste jimi zaujati, posloucháte, vyměňujete si názory. Samozřejmě při tom zaznamenáváme výraz, oční kontakt a celkový vzhled. Avšak neanalyzujeme dotyčného na mikro úrovni, jako analyzujeme sebe při pohledu do zrcadla.

Dále je pak také třeba se na situaci podívat ještě z jiného úhlu, a to na fotografie samotné. Divák se na člověka na fotografii dívá odlišně, než když stojí živý přímo před ním. Tvář i tělo na fotografii jsou pouze dvourozměrné, navíc vzhledem k optickým zákonům může dojít k určitým deformacím nebo změnám poměrů. Věci blíže ke kameře vypadají větší a věci dále od fotoaparátu vypadají menší. To může být využito k naší výhodě při správném pózování a naklonění fotoaparátu, ale někdy je naopak potřeba tyto věci vrátit do normálu, tak jak je vidí lidské oko.

Můj proces retušování spočívá v tom, upravit portrét tak, aby na něm člověk vypadal jako ve skutečnosti - tak, jak ho člověk vnímá, když s ním komunikuje a je s ním v interakci. Nechci vás upravovat, abyste vypadali lépe nebo byli hezčí. Ale chci docílit takového vzhledu, jak vás vnímám naživo, osobně. Zastávám názor, že retuš by neměla být pro diváka znatelná. Retuší strávím hodně času, ale mnohem více času strávím s úpravou a čištěním fotografického pozadí, opravou oblečení, které se namuchlalo, kde nemělo, vlasy, které spadly do obličeje nebo poletují kolem hlavy na všechny strany a podobně.

Pokud je retuš používána zkušeným fotografem a retušérem, je nástrojem pro opravení vizuálních rozdílů mezi obrazem získaným z fotoaparátu a obrazem, který získáváme prostřednictvím našeho zraku a podněty z mozku.

Nyní si znovu, prosím, uvědomte, že nikdo vás nikdy nebude mikroanalyzovat způsobem, kterým to děláte vy :-) A vypadáte asi tak tisíckrát lépe, než se vidíte nakloněni přes umyvadlo těsně k vašemu koupelnovém zrcadlu, navíc často pod špatným osvětlením. Jste v pořádku právě takoví, jací jste!!!



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FOTOGRAFOVÁNÍ PRO MÓDNÍ NÁVRHÁŘKU IVETU PAULEROVOU

Nedávno jsem měla příležitost fotografovat módní návrhářku, paní Ivetu Paulerovou. Oslovila mne s přáním, abych vyfotografovala její rodinu a zároveň i její profesní portrét, který aktuálně potřebovala do článku o její nově připravované kolekci.


Návrhářství se Iveta věnuje již od roku 2005, kdy dokončila oděvní školu. Proto se řadí mezi naše přední české módní návrháře. Během studií se účastnila celorepublikových přehlídek a soutěží, kde získala řadu ocenění. Od té doby spolupracovala také na řadě projektů, jakými jsou soutěže krásy, spolupráce s charitativními organizacemi a jiné. Má za sebou několik vlastních módních přehlídek a širokou vlastní rozmanitou tvorbu. Patří mezi ni především dámské společenské šaty, svatební šaty, koktejlky apod.

Pro Ivetu jsou na šatech velmi důležité detaily, které dotváří jedinečnost celkového vzhledu oděvu. Pro svou tvorbu používá luxusní materiál, zejména z Itálie a Francie, který doplňuje kvalitními komponenty na světové úrovni. Originální šaty, ne…

VÝBĚR DĚTSKÝCH PORTRÉTNÍCH FOTOGRAFIÍ ZA ROK 2018

Závěr roku svádí k rekapitulaci a poohlédnutím se. Prohlížím si svoji práci za uplynulých 12 měsíců a přemýšlím, co se mi tento rok podařilo, čeho jsem dosáhla a zároveň i plánuji, dávám dohromady cíle pro rok příští. V rámci této rekapitulace jsem připravila krátké video, výběr z dětských portrétních fotografií, které jsem v roce 2018 pořídila. Je to pouze část mé práce, letos velkou část mé práce tvořily i portréty dospělých. Ty budou mít své video třeba příští rok :-)


FOTOGRAFIE DO DALŠÍHO KOLA The Portrait Masters Awards

Tak toto jsou moji letošní adepti, které jsem vyslala do dalšího kola mezinárodní fotografické soutěže The Portrait Masters Awards. Poslala bych více, ale už takhle jsem překročila svůj finanční limit, který jsem si na toto kolo povolila.

Je to vždy velké rozhodování, kterou fotku vybrat. A není to jen o tom vybrat a poslat. Ale je třeba očekávat i možné zklamání, protože to, co se líbí mně a přijde mi zajímavé, už nemusí připadat zajímavé porotě. Když pak nějaká fotografie, která mne chytla u srdce a u které mám pocit, že se to fakt povedlo, dostane bodů málo nebo neprojde, bývá to bolestivé. I když si předem říkám, že to tak prožívat nebudu :-) Ale i tyto případné neúspěchy, jsou cestou k růstu a učí mne. Takže letos do toho jdu opět, držte mi palce. :-)